...for those who don't believe.

2. prosince 2012 v 19:45 | džejn)) |  moments of life
Umřu zimou. Nemůžu ani hejbat prstama :((
V našem big city se rozsvěcel strom, tak jsme s Verlíčkem zašli (na štrůdl). Ještě když posněžovávalo, bylo to hezké :D
JE TAK KRÁSNÝ VĚDĚT ŽE ZÍTRA NEJDU DO ŠKOLY, takže si to tam užijte všichni:)


No takže Elena se vyspala s Damonem. Ne, že bych na to čekala cca 5 století. Je to moje životní láska (Damon, ne Elena, to je hysterka)

Tumblr_meb5xsbjrp1rlrh0no1_500_large

Zase upadám do stereotypu a nechci, ani náhodou :(

Tumblr_me9o7fn9ll1rkf6q1o1_500_large

+ Project 20 dayyyys))
7.den -co pro mě znamenají rodiče
Rodiče pro mě znamenají nejvíc na světě. Ne, nemám dokonalej vztah ani s jedním.

Táta je strašně v pohodě a hrozně vtipnej, ale na druhou stranu když se naštve, je strašně agresivní a dokážeme se neuvěřitelně pohádat, jednou jsme se strašně pohádali a já mu řekla ať jde do prdele, on mi málem vyrval dveře z pantů a pak mi třísknul o zeď mobilem, kterej nebyl můj. Rozčílí ho, když věci nejsou podle jeho. Máma je strašně rozumná a skvělá a v některých chvílích strašně vtipná, ale na druhou stranu je pořád přepracovaná, nervózní, strašně rychle jít vytočej maličkosti a zdaleka nemáme ten ideální vztah jako bývá mezi dcerou a matkou. Ale to nemám ani s tátou. Je to jiný, ani u jednoho z nich nenajdu 100% porozumnění.
Je to mnohem lepší než když jsem byla v pubertě protože to byli vyjímečný chvíle kdy jsme se nehádali a já byla drzej fracek. Jsem ráda.
Ale s mámou si nepíšeme třeba smsky jak se máme, nepovídáme si jak jsme se měli přes den, neříkáme si věci ze života nebo tak. Vždycky když to vidím u jiných lidí, občas zamrzí. Ani mi to už nevadí, protože jsem si zvykla a přišlo by mi divný, kdyby to bylo jinak. Nesnažím se to změnit, protože to prostě nejde. Jednou už to je takhle a jinak to nikdy nebude. Neuměla bych to změnit, neumim najednou přepnout a začít se chovat úplně jinak.
Nebudeme spolu chodit na kafe, nakupovat a povídat si přitom o klukách, nebudeme spolu trávit večery u televize a prostě nikdy spolu nebudeme mít ukázkovej vztah.
S tátou si zase nikdy nebudeme povídat o vážnějších věcech a nebudeme spolu rozebírat život a tak prostě. Ne.
Nepovídáme si spolu ani s jedním rodičem třeba o mých kamarádech, nebo o učitelích,nebo o škole. Ne. Nevědí jakýho mám učitele na kterej předmět a moje spolužáky neznají. Nevědí s kým se bavím nebo ne. Takhle to prostě je. Nebavili jsme se skoro ani o nástupu na střední nebo tak. Nebavíme se skoro o ničem.
Nechci to změnit. Jo, občas mě to zamrzí, když mi ostatní vyprávěj o pohádkovým vztahu mezi nima a rodiči a já k tomu nemám co říct. Nemám rodiče jako moje kamarádky a nikdy mít nebudu. Ale já jsem s tím jakoby sžitá, smířená, že to je takhle a nebude to jinak, protože kdyby to bylo jinak, museli bychom všichni úplně změnit podstatu sebe. Většina lidí by napsala o tom jak jejich rodiče jsou nejlepší na světě nebo tak, ale já to napsat nemůžu. Protože vím že nejsou:) Mají chyby.
Ale beru to v pohodě, protože vím že i když to tak někdy nevypadá, udělali by pro mě první poslední a já a ségra jsme pro ně nejdůležitější v životě. Prostě to vim. Lituju ty děti, který třeba rodiče bijou, kašlou na ně a vůbec jim na nich nezáleží. Já tady vypsala převážně špatný vlastnosti ale samozřejmě to není jenom takhle :D Oni mě milujou a já miluju je. Udělali mi nádherný dětství a mám díky nim dobrej život, i když si na něj většinou stěžuju. Mám rodinu, střechu nad hlavou, a skvělý jídlo od mámy a i to je dost:D:) Je dobrý vážit si těhlech maličkostí, protože né každý to může říct.
Takže z té opačné strany. Doma si připadám prostě stejně nejlíp. Fakt platí, že všude dobře, doma nejlíp, teda u mě jo.
Mám vtipnějšího tátu než většina lidí může říct:D Jenom on mi píše přes den debilní smsky, který nedávaj smysl, říká mi Pardálku, povídá si s kočkama a 50x je přejmenuje, má nejlepší hlášky, vráží košíkem do lidí v krámě a pak dělá že to nebyl on, volá na cizí děti "Fufíku", ptá se prodavačky jestli mají bystrozraký cigarety, vezme mě a hází mě na postel, říká mi ať se moc neožeru jinak budu blejt, občas si spolu zpíváme jako postižený, žije se mi s nim fajn :D
Mamky rady jsou nejlepší. Vždycky se ukáže jako nejchytřejší člověk. Jsem na ní závislá. Nejradši bych pořád běhala za maminkou, abych se u ní schovala :D Nedvno řešila jméno Přemysl, a jak ho mohli rodiče takhle pojmenovat, že asi chtěli aby se mu všichni smáli. Ona neumí vyslovovat muffin, croissant, gervais a vlastně skoro žádný slova, který nejsou česky, pomalu nepozná ani angličtinu od němčiny, a její výslovnost je opravdu skvělá, ale nevadí :D
Dělají pro mě první poslední, vím že víc než jiní, na 110%, snaží se všechno vyřešit i když to jde těžce, vím jak se oba snažej, vím jak jim na nás záleží, strašně si cenim toho...
Nemůžu napsat všechno, mají pro mě nevyčíslitelnou cenu.
Jsou to prostě moje divný rodiče. A ne,nevyměnila bych je.
Protože je miluju nejvíc na světě)))

táta, 1997 (? :D) , 2011 :))
 


Komentáře

1 vendy vendy | Web | 2. prosince 2012 v 22:32 | Reagovat

hah, taky jsem byla na rozsvěcení stromu!:D včera:) je to nejlepší , ale taky jsem málem umrzla!:D
u nás to taky neni stoprocentní, ale uvědomuju si, že mám kde bejt, mám jídlo a všechno důležitý, ale i tak si pořád stěžuju. snad mě to jednou přejde:D zase jsi mě pobavila:) a jinak vám to sluší!:D:)))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama